Judaismus je monoteistickým náboženstvím, tzn. že uctívá jediného Boha a jeho dějiny jsou spjaty s dějinami Izraele a židovského národa. Skrze křesťanství a islám judaismus nepřímo ovlivnil dvě a půl miliardy lidí na světě. Svůj původ v židovské kultuře má např. sedmidenní týden nebo český názen šestého dne v týdnu sobota (v hebrejském kalendáři sedmý)
Židem podle židovského náboženského práva je možné se narodit nebo stát. Židem je každý, kdo:
- se narodil židovské matce, která sama byla židovkou (židovství se dědí po matce)
- každý, kdo konvertoval k judaismu
Historie
Vznik judaismu
- vznikl jako kmenové náboženství hebrejských kmenů přibližně ve 2. tisíciletí př. n. l.
- podle Tóry jsou předky izraelského národa tři praotcové
- Abrahám
- Izák
- Jákob
Další vývoj judaismu
- po nástupu křesťanství a islámu bylo nutné mít formulovány základy a principy víry
- třináct článků víry
- Bůh existuje
- Bůh je jeden
- Bůh je netělesný
- Bůh je věčný
- jedině Bůh sám může být uctíván
- proroctví zaznamenaná v Bibli jsou pravdivá
- Mojžíš byl největším prorokem
- tóra je božského původu
- tóra je neměnná a nezměnitelná
- Bůh je vševědoucí
- mesiáš jistě přijde
- nastane vzkříšení mrtvých
Dnešní judaismus
- hlavním dílem, který určuje celkový charakter židovského náboženství a kultury je Tanach
- popisuje dějiny světa od jeho stvoření a vývoj vztahu Izraelitů (také nazývaných Hebrejci) k Bohu
- křesťany nazývaný „Starý zákon“ a biblisty „hebrejská Bible“
Symboly a zvyky
Kuchyně
- judaismus stanovuje povolená a nepovolení jídla
- judaismus zapovídá smísení masa a mléka (a to za všech okolností)
- ve zbožných židovských domácnostech jsou většinou dvě až tři soupravy nádobí a příborů, a to na pokrmy mléčné a masité
- stejně tak bývají v této domácnosti dvě ledničky a pokud možno i dva oddělené dřezy
- zvířata, která jsou košer (vhodná k jídlu) jsou velmi přesně vyjmenována v Bibli
- ze savců skot a skopové maso
- ryby pouze ty, které mají šupiny
- z ptáků drůbež a ryby, nejsou povoleni dravci, mrchožrouti
- je potřeba, aby zvíře bylo poraženo rituálně správným způsobem
- košer maso, které by přišlo do kontaktu s mlékem, se nesmí jíst
Židovský kalendář
- kalendář je lunární, má 354-355 dní
- první měsíc nisan je na počátku jara
- poslední měsíc v roce je adar na konci zimy
- v důsledku lunárního kalendáře posunuje měsíc nisan každým rokem blíž k zimě
- proto se dvakrát za 7 let mezi nisan a nisan vkládá třináctý měsíc adar šeni
- dnem odpočinku je sedmý den - sobota (v našem kalendáři je šestý)
Některé židovské svátky
- Šabat – den odpočinku, svatý den, sedmý den týdne, nejdůležitější židovský svátek
- Roš Hašana - židovský Nový rok
- Chanuka – svátek světel, svátek znovuzasvěcení Chrámu, probíhá po osm dní
- Pesach - svátek nekvašených chlebů, velikonoce
Židovské symboly
- kipa (jarmulka) - pokrývka hlavy , člověk by měl mít pokrytou hlavu minimálně v těchto případech
(může být nahrazena čepicí, šátkem či kloboukem nebo jakoukoli jinou pokrývkou hlavy)
- když se nachází v synagoze
- při modlitbě a studiu svatých textů
- při jídle
- při návštěvě hřbitova
- sedmiramenný svícen (menora)
- symbol židovství již od starověku
- umístěn v chrámu hořel nepřetržitě
- dnes je s olovovou ratolestí ve znaku Izraele
- hexagram (Davidova hvězda, Davidův štít)
- tvořen dvěma propletenými rovnostrannými trojúhelníky
- je často považován za oficiální symbol židovství
- dnes je součástí vlajky Izraele
- synagoga (nesprávně židovský kostel)
- místo, kde se věřící scházejí k modlitbě, ke studiu i ke společenským aktivitám
- může nacházet v jakékoli budově, podmínkou je pouze, aby jedna její strana byla orientována směrem k Jeruzalému
- do synagogy by se podle tradice mělo sestupovat, měla by tedy ležet pod úrovní země
- v synagoze by měl být uložen svitek Tóry a neměly by se v ní nacházet žádné obrazy lidí nebo bohů
- křesťanský kostel a muslimská mešita jsou přímými následovníky synagogy