Charakteristika
- poloha Makedonie – hornatá země rozkládající se na sever od Řecka, vzdálená od mořských obchodních cest
- Makedonie byla královstvím
- makedonský král Filip si roku 338 př. Kr. bitvou u Chaironeie podmanil Řecko
Vláda Alexandra Velikého
- na trůn nastoupil ve 20 letech – vynikající voják, jenž zavedl ve vojsku kázeň,disciplínu, statečný, toužil po slávě a chtěl ovládnout svět
- roku 331 př. Kr. porazil Peršany a stal se vládcem Persie, ovládl Malou Asii s řeckými městy, Egypt, kde založil Alexandrii
- se svým vojskem táhl dál na východ s cílem ovládnout Indii a spatřit konec světa
- cestou zakládal nová města Alexandrie
- v Indii vojáci vypověděli poslušnost a donutili Alexandra ke zpáteční cestě
- vrátil se do Babylonu, hlavního města jeho říše
- 323 př. Kr. zemřel
- význam Alexandrových tažení – propojení obchodu mezi Orientem a Evropou a vzájemné poznání obou civilizací
Alexandrie dnes
foto http://cs.wikipedia.orgAlexandrova říše
foto http://cs.wikipedia.orgAlexandrova busta
foto http://cs.wikipedia.orgAlexandrie
Město na břehu Středozemního moře (řecky Alexandreia, arabsky Al-Iskandarija), jeden z nejdůležitějších egyptských přístavů, druhé největší město Egypta a hlavní město stejnojmenného guvernátu.
Město je pojmenováno po svém zakladateli, Alexandru Velikém. Jako sídlo Ptolemaiovců se Alexandrie stala rychle jedním z největších měst helénské civilizace. Po příchodu Arabů a přenesení hlavního města do Fustátu (součást dnešní Káhiry) význam Alexandrie upadal. Význam města dále umenšilo několik zemětřesení, při kterých velkou část antických památek pohltilo moře. Teprve v první polovině 19. století se v souvislosti s hospodářským rozvojem Egypta začala Alexandrie znovu rozrůstat.
http://cs.wikipedia.orgAlexandrijská knihovna
Byla největší a nejslavnější knihovna starověku. Byla součástí věhlasného múseia v egyptské Alexandrii vybudovaného z podnětu Ptolemaia I. Za doby Caesarovy přechovávala na 700 tisíc rukopisů na pergamenových svitcích, které shrnovaly tehdejší poznatky v oboru matematiky, astronomie, fyziky, lékařství a historie. Opisovači tyto rukopisy rozmnožovali na prodej a na výměnu. Knihovna z části vyhořela v roce 47 př. n. l., za války mezi Caesarem a Pompeiem, když Alexandrii obsadilo Caesarovo vojsko. Roku 389 za náboženských bouří byla zcela zbořena, když ji z podnětu alexandrijského patriarchy Theofila zničilo vojsko římského císaře Theodosia I. Záhy byla znovuvybudována a ve své vědecké činnosti pokračovala až do roku 643, kdy byla Alexandrie dobyta Araby.
Štverák, Vladimír. Stručné dějiny pedagogiky. Praha: SNP, 1983. s. 45.