symboly |
mateřský jazyk |
ve společnosti |
tradice |
masová kultura |
v rodině |
informací |
---|
Vlast
„Nic není sladšího než vlast a rodič na světě širém, i když máš v cizině statky a palác! Nejsi doma!“ (Homér)
Starší označení je otčina, je země narození, ke které cítíme sympatie a chováme ji v jisté úctě. Latinské slovo patria dalo vzniknout slovům patriot a patriotismus, které zdůrazňuje lásku ke své zemi až po její vynášení nad jiné, což je znakem nacionalistických radikálů.
- patriotismus = vlastenectví
- vztah jedince k teritoriu (vlasti) , na kterém se narodil, nebo na kterém dlouhodobě žije
- tato oddanost domovské zemi nevylučuje úctu k jiným zemím a národům
- nacionalismus
- je to kolektivní ideologie s pozitivním vztahem k národu
Národ
- s pojmem vlast je neodmyslitelně spjat i pojem národ
- společenství lidí, kteří se hlásí ke stejné národnosti
- společenství lidí spojené
- společnou národní řečí
- územím se vším bohatstvím přírodním i získaným prací
- historickou zkušeností
- hospodářstvím
- duchovním založením
- kulturním dědictvím hmotným
- kulturní památky a předměty
- kulturním dědictvím duchovním
- věda, umění, právo, morálka, náboženství, obyčeje, svátky a zvyklosti
- jazyková kultura, kultura chování, vzdělávání
Národnostní menšina
- je to skupina lidí žijící v jiném státě než je jejich vlast
- tato skupina je vymezena jazykem a kulturou
- v ČR žijí zejména Slováci, Poláci, Němci
Etnikum
- historicky vzniklá skupina lidí společného původu se společným jazykem a zvláštními kulturními znaky bez vlastního státu (např. Romové)
- tato skupina lidí je relativně stálá a její jednotliví příslušníci zpravidla patří k výraznému typu nebo rase
Stát
- stát tvoří území vytyčené hranicemi, ve kterém žijí národy
Mateřský jazyk
- jazyk, kterým na jedince mluvila jeho matka nebo osoba, která se významněji podílela na jeho výchově
- první jazyk, který se jedinec naučil
- jazyk, který je v daném státu hlavní či ze státního zřízení určený
- jazyk nejlépe ovládaný
- jazyk nejvíce používaný
- jazyk, se kterým se jedinec sám identifikuje
- mateřský jazyk se člení na
- spisovný
- nespisovný - hovorový
- argot (slovník společenské spodiny, např. zloději, narkomani)
- žargon = hantýrka (nespisovná, obvykle slangová nesrozumitelná mluva některých společenských skupin, např. brněnská hantýrka)
- slang - nespisovný útvar jazyka určité zájmové nebo profesní skupiny, rozdíly oproti spisovnému jazyku spočívají ve slovní zásobě, např. studenti)
- nářečí - mluvené formy jazyka omezené na určité oblasti Česka (doudlebské, chodské)
Osobnosti regionu
- Jakub z Kaplice
- první známá osobnost narozená v Kaplici
- Husův vrstevník, kněz, který koupil v Praze dům a věnoval jej českým univerzitním studentům
- Václav Ecker
- narodil se v Kaplici r. 1630
- tento jezuita působil nejen jako profesor rozličných předmětů, ale také jako kazatel
- Ferdinand Kindermann
- kněz a pedagog v Kaplici v 18. století
- vychovatel v rodině Buquoyů
- vybudoval zde vzorovou industriální školu
- děti kromě základních vyučovacích předmětů, tzv. trivia – čtení, psaní, počítání – získávaly znalosti ze zeměpisu, dějepisu a přírodopisu
- velký důraz kladl na praktické předměty, jako pěstování ovoce a zeleniny, domácí práce či řemeslnou přípravu
- Placidus Hall
- páter pocházející z Kaplice žil v 18. – 19. st.
- učil básníka Šumavy Adalberta Stiftera
- Ignaz Oberparleiter
- žil v 18. – 19. st.,
- kaplický rodák zde působil jako učitel, povídkář, kronikář
- Phdr. Johann Mathäus Klimesch
- žil v 19. – 20.st.
- narodil se v Rozpoutí u Kaplice
- učil dějepis, zeměpis a němčinu
- historik a badatel – zajímal se o dějiny bývalého kaplického okresu a pořešínského panství
- pochován na hřbitově v Kaplici