a znaky státu |
demokracie, volby |
práva |
v každodenním životě |
a justice |
informací |
---|
Demokracie
- řecké slovo znamená vládu lidu, který vládne pomocí zákonů, jež si sám stanovil
- v demokratickém státě je rozhodování o státních záležitostech založeno na zásadě podřízení menšiny většině a na uplatňování základních lidských práv a svobod
- právo na svobodné a nikým neovlivněné vyjadřování politických názorů vede k tomu, že se vedle sebe v rámci jednoho státu objevují různé, někdy protichůdné, názorové proudy - tomuto jevu se říká názorová pluralita
- demokracie není jen státní zřízení, ale také souhrn morálních zásad demokratického světového názoru, jehož základem je snášenlivost neboli tolerance vůči odlišným názorům, příslušníkům jiných skupin a národů, a odpor k používání násilí
- demokratický světový názor spočívá na důvěře v inteligenci, snášenlivost a morálku většiny občanů
- pro demokracii je příznačný dvojí způsob rozhodování o veřejných záležitostech.V této souvislosti se rozlišuje
- demokracie přímá – občané rozhodují o společných záležitostech všeobecným hlasováním neboli referendem
- demokracie nepřímá – opravňuje občany zvolit si na určité období zástupce, kteří vykonávají státní moc za své voliče
Volby - charakteristika
- hlavní mechanismus zastupitelské demokracie, kterým občané vybírají vládnoucí politiky a podílejí se tak na chodu země
- vítěz voleb získává právo rozhodovat o zásadních věcech dotýkajících se všech obyvatel státu
- při demokratických volbách se rozeznává
- právo volit - aktivní volební právo
- právo být zvolen - pasivní volební právo
- volební systém lze dělit na
- většinový - odevzdávají se hlasy pro jednotlivé kandidáty, vítězem je ten, kdo obdrží většinu hlasů - do Senátu
- poměrný - voliči nehlasují pro jednotlivé kandidáty, ale pro kandidátní listiny, tj. seznamy kandidátů politických stran - do Poslanecké sněmovny
- smíšený - volí se podle zásad poměrného zastoupení, ale volič je oprávněn změnit v kandidátní listině pořadí navržených kandidátů
- volební systém se dále člení na
- jednokolový - vítězí kandidát, který dosáhl nejvyššího počtu hlasů, ne nutně nadpoloviční počet
- dvoukolový - pokud nikdo nezískal nadpoloviční počet hlasů, následuje druhé kolo, kde vítězí ten, kdo dosáhne většiny hlasů
Volby - druhy
- parlamentní - do Poslanecké sněmovny, neboli dolní komory Parlamentu
- systém poměrného zastoupení
- 200 poslanců
- voleni na 4 roky
- minimální věk 21 let
- senátní - do senátu, neboli horní komory Parlamentu
- 81 senátorů
- voleni na 6 let
- každé dva roky se volí třetina senátorů
- mnimální věk 40 let
- krajské – do krajského zastupitelstva
- počet zastupitelů v každém kraji jiný
- zastupitel volen na 4 roky
- minimální věk 18 let
- komunální – do obecního (městského) zastupitelstva
- počet zastupitelů v každém městě jiný
- zastupitel volen na 4 roky
- minimální věk 18 let
Principy demokratických voleb
- všeobecné - volit může každý - jen se zákonem stanovenými omezeními
- rovné - každý občan má stejný počet hlasů, hlas každého občana má stejnou váhu
- přímé - občan volí přímo, nikoliv přes prostředníky
- tajné - nikdo se nemůže dovědět, jak kdo volil
- minimální věk voliče 18 let
Státní moc
Zákonodárná moc - legislativa
- náleží zastupitelskému sboru, který se nazývá Parlamentu ČR
- má dvě části takzvané komory
- Poslanecká sněmovna
- Senát
- hlavním úkolem Parlamentu je přijímání a schvalování zákonů, jež předkládá vláda či poslanci
- této činnosti se říká zákonodárná činnost
- na této zákonodárné činnosti se podílejí obě komory Parlamentu
- kromě toho Parlament kontroluje činnost vlády - moc výkonnou
Výkonná moc - exekutiva
- náleží prezidentovi a vládě
- prezident
- je hlavou státu
- zastupuje stát navenek a z výkonu své funkce není zodpovědný žádnému státnímu orgánu
- je volen na 5 let, maximálně dvakrát za sebou
- minimální věk 40 let
- prezident republiky má 21 pravomocí, mimo jiné tyto
- sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy
- vyhlašuje volby do Parlamentu
- svolává zasedání do Poslanecké sněmovny
- má právo rozpustit poslaneckou sněmovnu v některých krizových situacích - např. když by Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců usnášeníschopná
- jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi
- je vrchním velitelem ozbrojených sil
- jmenuje soudce
- podepisuje zákony a některé vrací Parlamentu k novému projednání
- jmenuje a povyšuje generály
- uděluje amnestii
- propůjčuje a uděluje státní vyznamenání
- pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí - velvyslance
- přijímá vedoucí zastupitelských misí
- odpouští a zmírňuje tresty udělené soudem - uděluje milost
- nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo anebo bylo ukončeno
- zahlazuje odsouzení
- má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, kde mu musí být uděleno slovo, kdykoli o to požádá
- vláda
- vrcholný orgán
- spravuje a řídí stát, kontroluje jeho správní úřady
- vládu tvoří předseda (premiér), místopředsedové a ministři, z nichž každý spravuje svůj rezort
- v rámci svých rezortů ministři samostatně rozhodují a řídí vrcholné úřady zvané ministerstva
- za výsledky své práce je odpovědná Poslanecké sněmovně, která jí může vyslovit nedůvěru
- předkládá Poslanecké sněmovně návrhy zákonů
- vydávat vládní nařízení potřebná k provádění některých zákonů
- další orgány státní moci
- úřady působící pouze ve vymezených územních celcích a řídí je příslušná ministerstva
- krajské úřady
- finanční úřady
- úřady práce
- živnostenské úřady
- územní správní celky
- společenství občanů, kteří obývají určité ohraničené území a sami si toto své území spravují (kraje, obce) prostřednictvím zvoleného krajského či obecního zastupitelstva
Soudní moc
- v rámci dělby státní moci má nezávislé postavení
- uplatňuje se
- především při rozhodování právních sporů
- při rozhodování o vině a ukládání trestů pachatelům trestných činů
- moc soudní náleží nestranným a nezávislým soudům
- oudci při výkonu své funkce nepodléhají žádným státním orgánům z oblasti moci zákonodárné ani moci výkonné