INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

Půda

• Definice půdy
• Půdotvorné faktory
• Složení půdy
• Vlastnosti půdy
• Půdní druhy
• Zpracování půdy

Definice půdy

Půda je nejsvrchnější vrstva zemského povrchu, která poskytuje rostlinám živiny, vodu a prostředí pro růst kořenů.
Půda je prostoupená vodou, vzduchem a organismy, vyvíjí se pod vlivem vnějších faktorů a času a je produktem přeměn minerálních a organických látek. Je morfologicky organizovaná a poskytuje životní prostředí rostlinám, živočichům a člověku. Studiem půdy se zabývá pedologie.

Půdotvorné faktory

Půda vzniká působením půdotvorných faktorů, na kterých závisí půdotvorné procesy. Jde o tyto faktory:

1. matečná hornina

2. klima

3. organizmy

4. reliéf

5. podzemní voda

6. čas

7. člověk

nahoru

1. Matečná hornina:

- skalní horniny a jejich zvětraliny (regolit)
- sypké sedimenty (např. říční nebo mořské písky)
- starší půdy (půdní sedimenty)
- pasivní půdotvorný faktor - na daném místě se v průběhu času matečná hornina nemění a bez působení ostatních (aktivních) faktorů se z ní nemůže vyvinout půda

2. Klima:

- přímé působení: a. srážky, b. teplota
- nepřímé působení: prostřednictvím vegetace

nahoru

3. Organizmy:

- uhynulé organismy tvoří humus - humus je rozkládán v závislosti na klimatu- rozložený humus zvyšuje úrodnost půdy
- důležitý faktor - bez činnosti organizmů by půdy nemohly vůbec vzniknout

4. Reliéf - výšková členitost tvaru zemského povrchu:

- pro vývoj půd má největší význam: a. výšková poloha, b. svažitost, c. expozice - vystavení povětrnostním vlivům
- reliéf ovlivňuje provlhčení půdy a její teplotu

5. Podzemní voda:

- vysoká hladina podzemní vody- podmáčení

6. Čas:

- různé fyzikální, chemické a biologické procesy vyžadují ke svému uplatnění určité časové rozpětí

7. Člověk:

- orba, hnojení, kácení lesů, výstavba

nahoru

Složení půdy

• půda je disperzní (rozptylený) systém pevné (50%), kapalné (20 - 30%) a plynné fáze (25 - 30%)
• pevná fáze obsahuje dvě složky: a. minerální podíl, b. organický podíl - minerální podíl silně převažuje nad organickým (45% - 5%)
• (organický podíl obsahuje dvě složky: a. živá organická hmota (edafon), b. odumřelá organická hmota (humus))
• půdní roztok (voda a rozpuštěné látky)
• půdní vzduch obsahuje vyšší obsah CO₂ a nižší obsah O₂ než v atmosféře. Obsahuje také N₂, vodní páru, plynné látky, které vznikají při rozkladu organických látek v humus (např. NH₃, H₂S, CH₄).
• optimální poměr vody a vzduchu v půdě 1:1 = dostatek vody, kořeny rostlin se nedusí

nahoru

Vlastnosti půdy

• barva pudy

- vzniká: a. zděděním od matečné horniny, b. jako výsledek půdotvorných procesů
- organické látky: šedá, hnědočerná nebo černá barva
- sloučeniny Fe a Mn: oxidované - červená, červenohnědá nebo hnědá; redukované - zelená, modrá, žlutá
- světlé barevné tóny vznikají vyplavením barevným minerálů a humusu vodou



• zrnitost (textura) půdy

- zrnitostní frakce
- jíl, prach a písek = jemnozem; hrubší částice = skelet
- hranice zrnitostních frakcí:

• jíl < 0,002 mm
• prach 0,002 - 0,02 mm
• písek 0,02 - 2,0 mm

- textura má vliv na:

1. vsak vody (infiltraci)
2. schopnost vázat živiny a vodu
3. provzdušnění
4. obrobitelnost = množství práce, které je nutné vynaložit na zpracování (orbu) půdy

textura	infiltrace	vázání vody	vázání živin	provzdušnění	obrobitelnost
písek	dobrá	špatné	špatné	dobré	dobrá
prach	střední	střední	střední	střední	střední
jíl	špatná	dobré	dobré	špatné	špatná
hlína	střední	střední	střední	střední	střední

- pro růst rostlin a zemědělské účely je ideálním půdním druhem - hlína (40% písku, 40% prachu a 20% jílu)

• reakce půdy

- půdy mohou byt kyselé, neutrální a zásadité a označují se hodnotou pH.



- normální půda má hodnotu 6,4pH-7,4pH.
- nižší hodnoty má půda kyselá, vyšší hodnoty má půda zásaditá.
- hodnotu půdy můžeme zjistit také sami pomocí lakmusového papírku nebo ředěného octa.
- kyselé půdy můžeme upravit vápnem, zásadité půdy můžeme upravit sírany. Většina půdy u nás má sklon k okyselování.

• únava půdy

- projevuje se menší úrodou, špatným kvetením, přemnožením škůdců, více chorobami. Únavu půdy zaviňuje nesprávné střídání druhů rostlin, zanedbání hnojení půdy a jiné.

• úrodnost

- z pohledu člověka nejcennější vlastnost půdy

nahoru

Půdní druhy

• podle obsahu jílovitých částic

Označení půdy		Obsah jílu (%)
Skupinové	Jednotlivé
Lehká	Písčitá	0 - 10
	Hlinitopísčitá	10 - 20
Střední	Písčitohlinitá	20 - 30
	Hlinitá	30 - 45
Těžká	Jílovitohlinitá	45 - 60
	Jílovitá	60 - 75
	Jíl	>75

nahoru

• Písčité půdy

Písčité nebo také lehké půdy mají velký podíl písku a malý podíl humusu. Tyto půdy jsou dobře provzdušněné, ale mají velkou propustnost vody, která stahuje humus do spodních vrstev. Proto se musí častěji zalévat a hnojit (nejlépe dobře proloženým kompostem). Přidáváme také rašelinu a z umělých hnojiv ledek, který dáváme častěji v menších dávkách.




Hlinitopísčité půdy

Hlinitopísčité půdy obsahují mnoho zrn písku a málo jemných částic.




Písčitohlinité půdy

V zemině je patrný písek i jemnější částice.




Hlinité půdy

Označují se jako půdy střední, jsou vhodné pro zahradnictví. Mají dostatek humusu a vytváří žádoucí drobtovitou strukturu, která je vhodná pro provzdušnění. Nemusí se vylepšovat, stačí udržovat a hnojit pro potřebu rostlin.




Jílovité půdy

Jílovité půdy jsou těžké. Mají převahu jílovitých částic, za dešťů se rozbahňují a tvoří se na nich půdní škraloup, ve kterém za sucha vznikají trhliny. Dobře poutají živiny, špatně se obdělávají. Vylehčujeme rašelinou a hnojíme chlévským hnojem.

Půdní horizonty - půdní profil

Na svislém řezu půdou až na matečnou horninu - tzv. půdním profilu - lze pozorovat její členění na půdní horizonty (vrstvy). Půdní horizonty se vytvořily přenosem anorganických a organických látek s prosakující, vzlínající vodou a jejich následujícím vysrážením. Naspodu přechází půda do matečné horniny

.

• O, A - tmavý horizont, bohatý na organické látky
• B- hnědo- žlutý horizont, bohatý na anorganické látky
• C- jíl a kameny, přechod k matečné hornině

• podle půdního profilu, chemické reakce a množství humusu rozeznáváme:

• černozemě
• hnědé půdy
• rendziny
• podzolové půdy

nahoru

Zpracování půdy

Půda se zpracovává především podle toho, které rostliny se budou na ní pěstovat. Zpracovává se vrchní část půdy do hloubky 30 cm - ornice.

Rozlišujeme:

• základní zpracování půdy
• zpracování půdy před setím nebo sázením
• zpracování půdy během vegetace

nahoru

Základní zpracování půdy

K základnímu zpracování půdy patří:

1. Podmítka - mělké zpracování půdy po sklizni stébelnatých plodin (obilniny, luskoviny, řepka, mák, pícniny)
Význam podmítky

• přerušení vzlínavosti vody a tím omezení neproduktivního výparu
• boj proti plevelů, chorobám a škůdcům
• zlepšení fyzikálních vlastností povrchové vrstvy půdy
• podpora biologické činnosti půdy
• zlepšení zpracovatelnosti půdy při následných operacích

Při podmítce se prokypří vrchní část ornice podmítacími pluhy, talířovými podmítačí nebo radličkovými podmitačí, které tahá výkonný traktor.

obr. www.landwirtschaft.sachsen.de - podmítací pluh	obr. www.nopozm.cz - talířový podmítací stroj	obr. www.agrowest.com - radličkový podmítací stroj

nahoru

2. Orba je základní obdělávací zákrok v soustavě zpracování půdy. Orbou se půda obrací, mísí, drobí, nakypřuje a provzdušňuje.
Hloubka orby
podle hloubky rozdělujeme orbu na:

• mělkou do 18 cm
• středně hlubokou od 18 do 24 cm
• hlubokou od 24 do 30 cm
• velmi hlubokou nad 30 cm

Doba orby

• letní orba - zpravidla mělká orba (k meziplodinám, ke 2. plodině)
• seťová orba (k ozimým obilninám a k ozimé řepce)
• podzimní orba (pro plodiny seté a sázené na jaře)
• jarní orba (nouzové opatření)

obr. martinman.net/ - víceradličné pluhy	obr. upload.wikimedia.org - pluh

Orba se v současnosti provádí moderními víceradličnými pluhy taženými výkonnými traktory.

nahoru

3. Kypření podorničí - se uskutečňuje jednou za více roků na takových pozemcích, kde je pod ornici utužená vrstva půdy, která braní prorůstání kořenů pěstovaných plodin a má velmi malou propustnost vody.

Na školním pozemku provádíme tyto základní operace zpracování půdy:
- Rytí záhonů provádíme na podzim. Hroudy ryjeme co největší a necháme je přes zimu neurovnané v brázdě.
- Rigolování je hluboké rytí (až 60cm) kdy se na povrch vynáší spodní mrtvá půda. Tu je třeba promíchat s hnojem nebo kompostem abychom dosáhly oživení.
- Kypření půdy je mělké obdělání. Při tom dochází k provzdušňování a odstranění škraloupu. Zároveň se odstraňují jednoleté a trvalé plevely.

Zpracování půdy před setím nebo sázením

Hloubka zpracování půdy před setím a sázením závisí na hloubce setí nebo sázení pěstovaných rostlin.
K zpracování půdy před setím a sázením patří zejména:
1. Smykování - slouží k urovnání nerovností půdy vznikajících po orbě nebo jiných hlubších zásazích do půdy.
Je nejčastěji prvním jarním zásahem. Uplatňuje se podle okolností i v přípravě půdy k ozimům.
Podle konstrukčního provedení se smyky dělí na: rámové, deskové hřebenové a prstencové Směr pohybu smyku po poli je zásadně šikmý ke směru uložení brázd.



obr. www.nopozm.cz - tažený smyk

2. Vláčení bránami se používá:
- v předseťové přípravě půdy
- při ošetřování porostů během vegetace
V předseťové přípravě půdy slouží vláčení k mělkému kypření půdy na hloubku 4 - 8 cm.
Používají se brány hřebové, radličkové, prutové, síťové, kroužkové, hvězdicové, talířové vibrační, rotační



obr. www.pal.cz - radličkové brány

3. Válení
Slouží k utužování půdy, čímž se snižuje její nakypřenost a zvyšuje se kapilární vzlínání vody k povrchu půdy (k osivu).
Válení se používá v předseťové přípravě půdy, po zasetí plodin i při ošetřování porostů během vegetace.
Pro tuto operaci se používají jednoduché válce nebo kombinované



obr. www.oblibene.org - válce

nahoru

Použití kombinátorů - předseťová příprava půdy prováděná klasickým nářadím (smyky, brány, kypřiče a válce) je stále více nahrazována používáním kombinovaných strojů (kombinátorů a kompaktorů.
Kombinované stroje mají na jednom rámu umístěny různé pracovní mechanismy.
Předseťová příprava půdy při použití kombinovaných strojů je rychlejší a méně energeticky náročná. Obvykle v jedné pracovní operaci je půda kvalitně připravena pro založení porostů následných plodin.

Zpracování půdy v průběhu vegetace

Kypření půdy v povrchové vrstvě tak, aby nebyla porušena kořenová soustava plodiny.

Cíl:

• obnova strukturního stavu povrchové vrstvy půdy
• ničení škraloupu po deštích
• ničení plevelů
• omezení neproduktivního výparu
• zlepšení vsakování srážek

nahoru