Výukové materiály ZŠ Kaplice, Školní 226

• Definice a význam
• Rozdělení okrasných rostlin
• Charakteristika jednotlivých skupin okrasných dřevin a pěstitelské zásahy
• Bonsaje
• Venkovní a balkonové květiny
• Pokojové rostliny
• Rozmnožování květin
• Hydroponie
• Ochrana okrasných rostlin
• Otázky a úlohy
• Literatura

Definice a význam

Okrasná rostlina je rostlina pěstovaná pro svůj atraktivní vzhled (např. květy, listy, plody). Slouží jako dekorace. Okrasnými rostlinami obecně se zabývá zahradnictví.
Okrasné rostliny mají velkou tradici - první zmínky pocházejí z egyptských hrobek, které se datují do období okolo r. 1500 př. n. l.
Význam: Okrasné rostliny zkrášlují životní prostředí a stejně jako ostatní rostliny ho také ochraňují, ozdravují a očisťují. Současně působí příznivě na psychický stav člověka a ovlivňují jeho vztah k přírodě.
Pěstují se hlavně v parcích a zahrádkách, teplomilné rostliny pěstujeme ve sklenicích a interiérech bytů, škol a pracovišť. Plánováním okrasných ploch se zabývá zahradní architektura.

Rozdělení okrasných rostlin

1. podle charakteru stonku na:
- okrasné dřeviny (stonek dřevnatý); jsou to stromy a keře
- okrasné byliny (stonek dužnatý); jsou to květiny a okrasné trávy
2. podle toho, kde se pěstují:
- venkovní
- pokojové

obr. autor


nahoru

Charakteristika jednotlivých skupin okrasných dřevin a pěstitelské zásahy

1. Listnaté dřeviny
- mají proměnlivý vzhled (kromě vždy zelených druhů)
- vzbuzují veselejší dojem - olistěním, které mění barvu, květy, vůní i barevnými plody
- některé druhy jsou plazivé, tvoří přirozenou okrasu různých zdí a balkonů, zastiňují a zvlhčují prostředí; nahrazují trávník
- stálezelené dřeviny zpříjemňují prostředí zelení listů i na podzim a v zimě
- listnaté dřeviny jsou odolnější proti znečistění ovzduší než dřeviny jehličnaté
- podle potřeby a druhu je zavlažujeme a přihnojujeme
- ošetřujeme řezem
- běžně ošetřujeme (kypříme, odplevelujeme, přihnojujeme)
- choulostivější druhy na zimu přikrýváme listím nebo chvojím (růže)



Přehled vybraných okrasných listnatých dřevin



obr. autor


2. Jehličnaté dřeviny
- zpravidla vždyzelené, stále olistěné (opadavý je např. modřín)
- výrazně působí celý rok - mají stalý vzhled
- jsou citlivé na znečištěné ovzduší
- vydatně zavlažujeme i v zimním období, když půda není zmrzlá
- přihnojujeme speciálním průmyslovým hnojivem
- v zimě opatrně odstraňujeme z větví čerstvě napadený sníh
- běžně ošetřujeme (kypříme a odplevelujeme)


Přehled vybraných okrasných jehličnatých dřevin

nahoru

Bonsaje

• Bonsaj je miniaturizovaná dřevina pěstovaná v nádobě k dekoračnímu účelu. Pěstování bonsají pochází z Číny. Do Evropy se dostalo přes Japonsko.
• Japonští pěstitelé stanovili a pojmenovali pěstitelské styly (tvary, typy).
• Podle velikosti se dělí do čtyř skupin - miniaturní (do 15 cm), malé (15 cm-30 cm), střední (30 cm-60 cm), velké (60 cm-100 cm).
• Je-li v nádobě více stromků tak je to scenérie (klasické jsou lesíky).
• Také se pěstují stromky na kameni nebo rostoucí ze skály (velmi obtížné).
• Nejčastějším materiálem k úpravě povrchu půdy je mech pak je to písek, kameny, štěrk.
• Bonsaj tvarujeme řezem (odstraňujeme přebytečné výhonky, nemocné větve, polámané větve) vyvazováním (náklon a tvar větví formujeme provázkem), drátem (používáme měkký drát nejlépe izolovaný), zaštipováním (zaštipujeme podle rychlosti růstů 1-4 krát do roka).
• Jako bonsaj je možné pěstovat řadu dřevin listnatých i jehličnatých (borovice lesní, smrk obecný, modřín evropský, buk lesní, bříza bradavičnatá, jabloň mnohokvětá …)

nahoru

Venkovní a balkonové květiny

Květiny rozdělujeme do něakolika skupin podle způsobu pěstování a podle toho, kdy kvetou.

1. Letničky
-v roce výsevu vykvetou, vytvoří semena a odumírají
-vyznačují se širokou škálou barev a tvarů květů od léta do podzímu
-používají se k osazování květinových záhonů a truhlíků
-převážná část vyžaduje světlé a slunné stanoviště, nejlépe se jim daří v písčitohlinitých půdách
-vysévají se přímo na záhony nebo se předpěstovávají ve sklenících
-během vegetace ošetřujeme kypřením, pletím, zaléváním
-kvetení můžeme prodloužit odstraňováním odkvetlých květů a květenství
2. Dvouletky
-okrasné rostliny, které v roce výsevu vytvoří přízemní růžici listů, přezimují
-v přírodních podmínkách a v dalším roce vykvetou, vytvoří semena a odumírají (k tvorbě generativních orgánů potřebují chladno)
-vyžadují většinou slunná stanoviště
-často vznikly šlechtěním trvalek nebo letniček
-vysevají se v letě na zahon nebo se předpěstují na jaře sadbou
-choulostějvěší druhy na zimu přikrýváme
3. Trvalky
-vytrvalé rostliny, které na venkovním stanovišti vydrží po několik roků
-nepříznivé životní podmínky přečkávají ve stavu vegetačního klidu, nadzemní část zasychá, podzemní část - kořeny s pupeny, oddenky přetrvává v půdě
-vicekrát za život tvoří květy a plody
-jednotlivé druhy potřebují různá stanoviště (slunné, zastíněné, vlhké i suché)
-zůstávají na jednom stanovišti několik let, je důležité při výsadbě pečlivě připravit půdu s dostatečnou zásobou živin
-druhy kvetoucí na jaře se vysazují na podzim, druhy kvetoucí v létě a na podzim vysazujeme na jař
e
-patří sem mnoho druhů, kvetou od jara do podzimu
4. Cibulnaté a hlíznaté rostliny
-rostliny vytvářející podzemní zásobní a rozmnožovací orgány - cibule nebo hlízy
-cibuli tvoří dužnaté listy - přeměněné listy na zkráceném stonku
-chladnomilné cibuloviny - vysazují se na podzim a kvetou na jaře (narcis a další). Cibule mohou zůstat v půdě i několik let. Výjimkou jsou cibule tulipanu, vyndáme je každoročně po odkvětu. Přes léto je uchováváme na lískách a sazíme opět v září
-teplomilné cibuloviny- vysazujeme na jaře, kvetou v létě, na zimu se musí z půdy vyrýt a uskladnit (jiřina)
-vysazují se na slunné stanoviště

obr. autor

nahoru

Pokojové rostliny

• jsou to viceleté byliny a dřeviny pochazejicí většinou z tropického a subtropického pásma
• pěstováním jsou uzpůsobeny do bytových podmínek, jsou teplomilné
• jednotlivé druhy potřebují různé podmínky (teplo, světlo, voda, živiny, půda)
• vyžadují soustavnou péči
• jsou ozdobné listem nebo květem

nahoru

Rozmnožování květin

1. Generativní množení (semeny)
-Používá se u těch květin, které vytvářejí dostatek klíčivých semen (především letničky a dvouletky).
-Květiny se vysévají přímo na stanoviště nebo se předpěstují.
-U rostlin s dlouhou vegetační dobou a u choulostivých rostlin provádíme výsevy do truhlíků ve skleníku.
-Dbáme na velikost semen a dobu výsevu.
2. Vegetativní množení

Používáme vegetativní části rostlin, které jsou schopny zakořenit a vytvořit novou rostlinu
a) Dělením trsu - nejjednodušší způsob (pivoňka)
b) Dělení dceřinými cibulemi a hlízami (tulipány, narcisy, mečíky)
c) Dělení odnožemi a oddenky (konvalinka)
d) Řízkování stonků, listů a kořenů

nahoru

Hydroponie

• Hydroponie je pěstování rostlin v živném roztoku bez půdy v nádobě se zdvojeným dnem.
• Předpokladem úspěchu v pěstování rostlin není pouze zajištění potřebného množství vody a živin, ale také přiměřeného světla, vhodné teploty, dostatek vzduchu a vhodné prostředí, kde rostou kořeny.
• Potřeby k hydroponii:
a) hydroponické nádoby (vázy, květinače, žlaby) - jsou vyrobeny z chemicky stalého materiálu (keramika, sklo), jsou dostatečně hluboké a prostorné pro kořeny a zásobu živného roztoku, nepropouštějí vodu a jsou neprůsvitné nebo alespoň tmavě zbarvené
b) substráty na rozdíl od zeminy jen upevňují rostliny v nádobě. Mají být dostatečně hrubozrnné (3 až 20 mm), a tím i vzdušné, chemicky stálé, zdravotně nezavadné, popřípadě i nasákavé. jsou to např. písek, oblázky, kamenná drť, rašelina, bělomech nebo keramzit.
c) živné roztoky jsou při hydroponickém pěstování rostlin vlastním zdrojem živin. Živný roztok je složený z vody a plných hnojiv v tekutém nebo pevném stavu. Koncentraci hnojiva volíme dle návodu a postačí i běžně prodávané přípravky pro klasicky pěstované rostliny.
• Nějčastěji přičiny neúspěchu hydroponického pěstování rostlin jsou: nadměrné množství roztoku, a tím nedostatečný přístup vzduchu ke kořenům, výsoká koncentrace roztoku,málo světla a pořípadě nízká teplota. V těchto podmínkách kořeny hnijí a rostlina hyne.
• Vhodné adeptky pro pěstování: břečťan, filodendron, monstera, voskovka, voděnka, scindapsus, vepřinec, dračinec, žumen, kolopejka, azalky a ibišky, palmy dokonce i kaktusy, ale s patřičnými zkušenostmi lze pěstovat prakticky cokoliv.

nahoru

Ochrana okrasných rostlin

• Vhodné stanoviště, vhodné ošetřováni a správná výživa jsou předpoklady zdravého vývinu rostlin.
• I při pěstování rostlin platí, že chorobám je lépe předcházet než je léčit. Proto je třeba:
1. odstraňovat rostlinné zbytky - uschlé listy, odkvetlé květy, poškozené a nemocné výhony a větvičky.
2. odstranit každou nemocnou rostlinu, u níž neumíme zjistit příčinu choroby.
3. udržovat čistotu na záhonech, v truhlících, květináčích
4. dezinfikovat nádoby i zeminu pro rozmnožování rostlin.
5. rostliny správně a pravidelně ošetřovat a vyživovat.
• Čím méně vyhovující jsou stanoviště a životní podmínky pokojových rostlin, tím více chorob a škůdců je napadá. Z chorob jsou to zejména virové, baktériové a houbové choroby, ze škůdců mšice, roztoči, svilušky, molice a jiní.
• V zahradnictvích se ničí chemickým ošetřením, v školních podmínkách odstraněním nemocných částí a očištěním zdravé části rostliny.

Choroby pokojových rostlin způsobené nespravným ošetřením:

Příznaky	Příčina	Ošetření
okraje listů hnědnou a zasychají	nedostatek vody, přihnojení zasucha	ihned dobře zalít
listy žloutnou, jejich okraje červenají	přemokřená nebo vyschlá zemina	rostlinu vyjmout z nádoby, zkontrolovat a ošetřit kořeny, případně zalit
nažloutlé listy, zakrslý růst, málo květů	nedostatek živin	přihnojit kapalným hnojivem
hodně listů a výhonů, rostlina nekvete	přehnojení dusíkatým hnojivem	přihnojovat kombinovaným hnojivem s malým obsahemdusíku

nahoru

Otázky a úlohy

1. Uveďte příklady využití okrasných rostlin k zlepšení životního prostředí ve vašem okolí.

2. Označte jmenovkami pokojové rostliny pěstované ve vaší třídě, odborné pracovně, na chodbě. (Jména rostlin, které neznáte, vyhledejte v odborné literatuře.)

3. Popište rozdíly mezi rozmnožováním letniček a trvalek.

4. Které rostliny jste rozmnožili (nebo viděli rozmnožovat) z listových, které ze stonkových řízků?

5. Vysvětlete, proč je důležité, aby mateční rostliny byly kvalitní a zdravé?

6. Prostudujte aspoň jednu příručku o pěstování okrasných rostlin.

7. Které zkušenosti získané při pěstování zeleniny můžete použít při pěstování okrasných rostlin'?

8. Zopakujte, co víte o pěstování a ošetřování ovocných rostlin. Pro které okrasné rostliny můžete tyto své poznatky využít?

9. Vyjmenujte podstatné rozdíly mezi pěstováním venkovních a pokojových okrasných rostlin.

10. Na čem závisí rozdílné požadavky pokojových rostlin na teplo, světlo, vodu, vzduch a výživu.

11. Mšice a jiný drobný savý hmyz je možno ničit výluhem kopřivy; máčejte ji ve vědru s vodou a po 3 až 5 dnech můžete výluhem kropit nebo stříkat rostliny napadené mšicemi.

12. Vysvětlete, proč je to dvojnásobný přínos pro životní prostředí.

13. Všimněte si, zda se na pokojových rostlinách, které průběžně ošetřujete, neobjevily příznaky chorob způsobených nesprávným ošetřováním. O zjištění udělejte záznam.

14. Vyjmenujte pěstitelské činnosti, které jsou společné pro všechny druhy okrasných i užitkových rostlin.

15. Ve skupinách zkontrolujte zdravotní stav a pečlivost ošetření okrasných rostlin v školní budově a v bezprostředním okolí školy.

16. Podle čeho a jak se rozlišují okrasné rostliny?

17. Které okrasné dřeviny rostou v blízkosti vaší školy?

18. Jak se rozlišují okrasné dřeviny?

19. Které pokojové rostliny se rozmnožují řízkováním?

20. Která z pokojových rostlin je vhodná pro pěstování do podoby bonsaje?

21. Znáš některé výhody hydroponického způsobu pěstování?

22. Podle čeho se rozdělují květiny? Jak se pěstují květiny cibulovité? Jak se pěstují letničky?

23. Které letničky vyséváme přímo na stanovišti bez předpěstování?

nahoru

Literatura

• Pěstitelské práce - Státní pedagogické nakladatelství Praha 1991
• Pěstitelství pro 6. - 9. ročník - Nakladatelství Fortuna 2006
• http://www.dreviny-okrasne.cz

nahoru